Když nemáte auto, musíte myslet chytře. Musíte plánovat, kombinovat, přemýšlet, předvídat. Je to takový mozkový jogging, mentální tréning.
Napadlo mě to tuto neděli, když jsem pojal podezření, že lyže i lyžáky budou letos dětem už malé. První myšlenka byla, že vezmu staré, zajedu do bazaru prodám staré a koupím nové. Ono to ale bez auta není tak jednoduché. Bez přemýšlení jsem měl v hlavě ski bazar, do kterého z nějaké důvodu každý rok zavítám, ač není nijak blízko mému domovu (Karlín – Vinohrady). Metrem se mi to vše táhnout nechtělo, tak jsem začal přemýšlet jak na to. Pobavila mě myšlenka, že to co by se nabízelo, že bude na prvním místě – že nejdřív promyslím, co je nejlepší varianta, jsem začal řešit až jsem si sebe představil jak se s těmi lyžemi a lyžáky táhnu metrem.
A ono se to nakonec nějak vyřešilo částečně samo. Poměrně náhodně se zastavili sousedi, že mají po synkovi lyže a lyžáky. Hurá, jedno děcko z krku. Pak jsem si vzpomněl, že pro dceru mám lyže ve sklepě po mé ségře (pokud bych automaticky jel do ski bazaru pro nové, toto bych objevil předpokládám někdy začátkem příštího léta). Zbývalo se zbavit starého vybavení. Zkusil jsem aplikaci Letgo, která je podle mě výborná v tom, že jako hlavní kritérium pro výběr nabídek uvádí vzdálenost od Vás. Vše vybavení se mi povedlo prodat za pár dní. Poslední úkol jsou lyžáky pro dceru. Velikost 39 je asi nedostatkové zboží, z Letgo se mi nikdo neozval, ať to zkouším jakkoliv. Jestli já se nevydám do toho ski bazaru. Naštěstí ale pár dámských lyžáků pohodlně odnesu v krosně.
Co z toho všeho plyne? Když nemáte pohodlné řešení hned po ruce, musíte zapojit mozek a přemýšlet out of the box. Překročit zvyky a stereotypy. Myslet lokálně. Co mimo jiné znamená podpora místní komunity, místních malých provozoven a méně dopravy, zbytečné dopravy ve městě.